V dnešní době se žádná budova neobejde bez vhodné izolace. Důvodem jsou nové normy a standardy uplatňované ve stavebnictví, ale nejen ony. Rozhodující roli zde hraje ekonomický faktor, není totiž žádným tajemstvím, že ceny energií stále stoupají a ani v nejbližších letech nás změny ve prospěch uživatelů budov zřejmě nečekají. Vedle nákladů na provoz objektů a bytů hraje významnou roli pohodlí, které bychom si všichni rádi zajistili, nicméně při celoročním provozování objektů, tedy v létě i v zimně, na jaře i na podzim, lze bez dobré izolace jen obtížně udržet optimální teplotu vzduchu jak v obytných, tak v užitkových místnostech.

Jaké požadavky by měla splňovat dobrá tepelná izolace používaná v obytných budovách?
Předpokládejme, že stavíme obytný dům s představou, že bude obýván nejméně 60-80 let. Účinnost izolační vrstvy by tedy měla být po celou tuto dobu přinejmenším uspokojivá. Proto je vhodné při výběru izolačních materiálů zvážit jejich fyzikální vlastnosti, jakož i výhody a nevýhody které budou s jejich použitím spojeny po celou dobu, kdy bude objekt využíván. Vezmeme-li v úvahu takto dlouhou dobu provozování stavby, má zásadní význam stárnutí materiálů, sublimace (zánik izolační hmoty) a biodegradace. Musíme myslet rovněž na to, zda izolační materiál nemá příliš hygroskopické vlastnosti (zda nenavlhá), a také, zda dostatečně brzdí difúzi vodní páry dovnitř izolace. Tyto charakteristiky mají zásadní vliv na účinnost izolace, navíc voda v izolační vrstvě může vést ke korozi kovových konstrukcí, případně hnití dřevěného skeletu budovy. Měli bychom si také uvědomit, že voda, jež kondenzuje uvnitř izolační vrstvy, několikanásobně zhoršuje izolační vlastnosti tepelné bariéry. Nemalý význam má také změna rozměrů a plstnatění vlny a netkaných textilií vůbec (stálost rozměrů je zásadní v případě izolačních desek nebo rohoží, protože změna prostorových parametrů může vést ke vzniku netěsností a mezer, následkem čehož dochází k nežádoucímu proudění vzduchu uvnitř izolační vrstvy). Posledním zásadním problémem je hořlavost izolačního materiálu. Nutno však říci, že žádný materiál není zcela ohnivzdorný; jeho zařazení do té či oné třídy hořlavosti nám umožňuje zhodnotit, jak rychle se bude oheň během požáru objektu šířit. Pokud se jedná o počáteční fázi požáru, existují samozřejmě materiály s přísadami snižujícími hořlavost, které někdy mohou přispět k samočinnému uhašení ohně, např. materiály zařazené do třídy látek samozhášejících. Zde je třeba se ujistit, zda daný materiál během hoření nekape, což by ve svém důsledku mohlo přispět k dalšímu rozšíření požáru.

Proč je nutné používat dobré izolační systémy?
Tuto otázku lze zodpovědět pomocí příkladu podkroví, neboť tato část budovy nese hlavní zodpovědnost za ztrátu tepla v zimě a ohřívání místností v létě.
Je-li naše střecha pokrytá plechem, může tento plech v letním slunečném dni dosáhnout teploty asi 80°C. Chceme-li v podkroví udržet teplotu 20°C, máme co do činění s rozdílem teplot, který činí přibližně 60°C. Nutno přiznat, že tento úkol představuje pro naši tepelnou bariéru, tj. izolační vrstvu střechy, nemalou výzvu.

A co se děje v zimě?
Předpokládejme, že je venku mráz - 10°C, zatímco uvnitř budovy v podkroví chceme udržet teplotu 22°C. Rozdíl teplot v tomto případě činí 32°C. V obou situacích, jak v létě, tak v zimě, požadujeme, aby izolační vrstva podkroví byla s to účinně čelit náporu horka nebo zimy při tepelných rozdílech 30 - 60°C. Dojdeme ještě, že máme střechu o ploše 200 - 300 m2, a už se nám začíná rýsovat potřebná izolační účinnost podkroví. Podobný problém představují obvodové zdi budov, jež se v současné době staví z lehkých materiálů, které nemají schopnost akumulovat teplo. Proto jsou také citlivé na krátkodobé změny teplot, což bez dobré izolace přímo uvnitř budovy pocítíme.
Protože řada termoizolačních systémů vykazuje tendenci ke kondenzaci vodní páry uvnitř tepelné bariéry v zimě a ke vzniku netěsností izolačních vrstev v létě, je vhodné vzít v úvahu metodu přímého nástřiku tvrdé PUR pěny. Samotná pěna jakožto izolační materiál nepotřebuje zvláštní doporučení, neboť se těší přízni řady uživatelů, zejména v profesionálním a průmyslovém využití. Dovolte nám, abychom Vaši pozornost obrátili k izolačnímu systému, jehož podstatou je přímý nástřik izolační vrstvy tak, aby vytvořila jednolitou vrstvu, bez spojů, štěrbin, děr a tepelných můstků - SAAPPUR SYSTEM 101100, určený pro použití v bytové výstavbě.

Jak to funguje?
Polyuretanovou pěnu SAAPPUR SYSTEM 101100 nanášíme přímo na libovolně zaizolovaný podklad. Může se jednat o plech, bednění, dřevotřískové desky, tašky, izolační folie mezi krokvemi, zdivo, beton a podobně. Nástřik se provádí pomocí nástřikového zařízení vybaveného speciální nástřikovou pistolí. Osoba, která nástřik provádí, nanáší polyuretan v podobě rozmixované tekutiny na zaizolovaný povrch, kde dochází k samočinnému vypěnění a vytvrzení polyuretanové masy, čímž získáme vrstvu tvrdé PUR pěny určité síly, se stanovenými fyzikálními parametry zvolenými na základě specifických vlastností objektu a očekávání investora. Takto získaná pěna pevně přiléhá k podkladu, vyznačuje se dobrou přilnavostí k většině stavebních materiálů, přičemž její příznivou vlastností je, že se nesesouvá, ani neplstnatí. Pro pěnu SAAPPUR SYSTEM 101100 je typická struktura s velkým počtem uzavřených buněk a v důsledku toho i velmi nízká nasákavost, dokonce i v případě dlouhodobého úplného ponoření. Díky uzavřeným buňkám se tento materiál vyznačuje značnou tepelnou rezistencí a odolností vůči difúzi vodní páry i v krajně nepříznivých podmínkách, jako je vysoká vzdušná vlhkost a poměrně značný rozdíl mezi teplotami na obou stranách izolační bariery. Dalším dosti významným kladem tohoto izolačního systému je nízká hmotnost vrstvy, která obvykle nepřevyšuje 3,5 kg/m2 plochy, takže není nutné používat žádné zavěšovací systémy, izolační folie či systémy větrání izolace, neboť u takto nanesené vrstvy nedochází ke kondenzaci vody. Výsledkem je značná úspora prostoru uvnitř místností a především celkových nákladů výstavby. Vzhledem k tomu, že se pěna nanáší ve vrstvách mezi skeletovými konstrukčními prvky budovy, budou utěsněny všechny případné netěsnosti. Týká se to zejména spár v místech, kde se stýkají stěny se střechou, veškerých spojů jednotlivých střešních ploch, rámů střešních oken a v některých případech i ostatních okenních a dveřních rámů. Z dalších vlastností, jimiž se tvrdá PUR pěna vyznačuje, stojí za zmínku odolnost materiálů, stálost izolačních parametrů po desítky let, neutrální působení na jiné stavební prvky - například pěna nanesená na dřevo nezpůsobuje jeho práchnivění a hnití, nevytváří živnou půdu pro bakterie a plísně.
Izolační materiál SAAPPUR SYSTEM 101100 byl na základě své reakce na oheň označen jako samozhášející látka, která nemá tendenci vytvářet hořící kapky.

V Ústavu stavební techniky ve Varšavě proběhlo na žádost firmy SAAPPUR schvalovací řízení, na základě kterého se konstatuje, že výrobek s obchodním názvem SAAPPUR SYSTEM 101100 je způsobilý k použití ve stavebnictví. Tato skutečnost byla potvrzena vydáním Technického souhlasu Ústavu stavební techniky číslo AT-15-7756/2008.

IZOLACE NOVÉHO PODKROVÍ:

Podkroví nového domu připravené k zaizolování tvrdou PUR pěnou SAAPPUR SYSTEM 101100	Pěna se nanáší mezi konstrukční prvky skeletu střechy, přední strana krokví zůstává čistá, což umožňuje finální úpravu podkroví pomocí sádrokartonovými deskami, případně jiným způsobem.
Síla izolační vrstvy SAAPPUR SYSTEM M101100 - 15cm	Na takovouto izolaci není nutné pokládat vlnu nebo folii, na povrchu pěny je lesklá slupka.

Zde jsou uvedeny některé parametry SAAPPUR SYSTEM 101100

• Objemová hmotnost: 25-31 kg/m³
• Absorpce vody (24h): ≤ 0,2 kg/m²;
• Absorpce vody (28 dni): ≤ 3% (v/v)
• Změna prostorových rozměrů (48h; 70°C; relativní vlhkost 90%):
  • Síla: ≤ 4%
  • Délka a šířka: ≤ 3%
• Mez pevnosti v tlaku (10% relativní deformace): ≥ 90 kPa
• Mez pevnosti v tahu: ≥ 130 kPa
• Přilnavost k:
  • Dřevotříska: ≥ 150 kPa
  • Lakovaný ocelový plech: ≥ 110 kPa
  • Beton: ≥ 170 kPa
• Součinitel tepelné vodivosti (10°C): 0,034 W/mK
• Třída hořlavosti: klasa E
• Průměrná hodnota difúzního odporu vodní páry: 14 m²hhPa/g (EN12086:2000)

Realizační doba, kterou naše pracovní týmy potřebují k zaizolování podkroví obytného domu, v řadě případů nepřekročí 1 až 3 dny.

ADAPTACE STARÉHO PODKROVÍ:

Staré podkroví lze snadno adaptovat na nové podmínky, jestliže k utěsnění využijeme nástřikovou pěnu Saappur System 101100.	Při adaptaci nebo předělávkách půd se setkáváme s řadou netěsností; nástřiková pěna Saappur System 101100 je schopna tato místa účinně utěsnit.
Nanášení pěny na prkenný podklad.	Pracovník nástřikovou pistolí vyplňuje celý prostor mezi dřevěným skeletem a povrchem stěn a skosení střechy.
Materiál Saappur System 101100 umožňuje jednorázově nanést izolační vrstvu o síle až 15 cm; tuto vlastnost oceníme zejména při odstraňování velkých netěsností.	Na skelet podkroví zanořený v pěně lze snadno použít jakoukoli finální úpravu stěn.

Zveme Vás ke spolupráci v oblasti izolace budov metodou SAAPPUR SYSTEM 101100